BMW Isetta. Němce zachránili Italové

Pečlivý german engineering před krachem spasila italská originalita.


Snad každá automobilka si ve své historii prošla krizí, která jí málem srazila vaz. Většinou se ale vše podařilo zažehnat, protože se najednou objevil zachránce. Platí to také pro prémiovou značku BMW, kterou spasilo italské mikroauto.

Náš web není pouze o silných a rychlých autech, ale především o lásce k nim a o automobilovém nadšenectví. Proto když jsem procházel nabídku aut BMW Classic, jako první moji pozornost zaujal prcek, který se postaral o záchranu německé automobilky. BMW bylo v padesátých letech bez financí. Vydělávaly pouze motorky a velké luxusní limuzíny nedokázaly produkovat dostatečné prostředky, aby se mnichovská automobilka dostala do černých čísel. 

ASI NUTNĚ POTŘEBUJU MENŠÍ AUTO:

Citroen DS3

169 000Kč Chci vědět víc!

Smart Fortwo 1,0 coupe 52kW I.majitel CR

199 900Kč Chci vědět víc!

Proto se BMW rozhodlo ke kroku, který dnes hodně lidí kritizuje u Volkswagenu. Koupilo licenci od legendárního italského výrobce malých, ale i sportovních aut ISO a začala na trh posílat maličkatý automobil pro dva cestující, ze kterého se stalo první masově vyráběné BMW. Za sedm let se ho vyrobilo 161 728 kusů. Značka tak byla zachráněna a mohla se pustit do výroby dalších vlastních modelů. Na Isettu počátkem šedesátých let navázal model 700.

Takže Němci produkovali jen kopie jako nějací Číňani?

Nějaká hrdost tam zůstala. BMW nechtělo pouze vzít koupený model a na něj dát loga vlastní značky, jak se to často dělávalo a dodnes dělá. Výrazným způsobem celé auto přepracovalo, takže většina dílů z italské Isetty nešla použít na Isettu německou. Odlišný byl také design. Světla se vpředu přesunula ze spodní části nahoru nad blatníky, aby se zlepšila jejich viditelnost, pod dveřmi se pak objevil větší chromovaný nárazník. V zadní části přibylo přídavné brzdové světlo a rovněž chromovaný nárazník. 

Fascinující prvek Isetty. Otevírací přední dveře se sloupkem řízení. Foto: Daniel Martinek
Fascinující prvek Isetty. Otevírací přední dveře se sloupkem řízení. Foto: Daniel Martinek

Zásadnější byla změna techniky. BMW se rozhodlo vyměnit hlučný a nepraktický italský dvoutakt za modernější, lepší a spolehlivější čtyřtakt. Před zadní kola tak umístilo jednoválec z motocyklu BMW R25 o objemu 250 ccm a výkonu 12 koní. S ním byla spřažena čtyřstupňová převodovka, která výkon na dvojici zadních kol přenášela skrze řetěz v olejové lázni. BMW kompletně přepracovalo spojku a systém pohonu zadních kol směrem k většímu komfortu a kultivovanosti. Výrazně odlišné je také zavěšení předních kol. 

Nebodl by tomu jejich Velorexu trochu silnější motor?

První varianta Isetty od BMW vydržela pouze rok s počtem zhruba 10 000 vyrobených kusů. Pak přišla změna zákona, která umožňovala použití motoru o objemu do 250 ccm pouze pro motocykly. BMW na to velmi rychle zareagovalo. U stávajícího motoru zvětšilo vrtání i zdvih, čímž se objem zvedl na 298 ccm. Tím se začala prodávat verze Isetta 300, kterou jsem měl možnost vyzkoušet. Celkově bylo z pohledu karoserií německých Isett podstatně více. BMW ještě nabídlo verzi pick-up nebo exportní variantu s jedním zadním kolem. 

Autíčko z doby, kdy byly deformační zóny jen homosexuální pojem. Foto: Daniel Martinek
Autíčko z doby, kdy byly deformační zóny jen homosexuální pojem. Foto: Daniel Martinek

Srandovní, ale neskutečně funkční

Když jsem poprvé viděl Isettu v reálu, musel jsem se začít smát. Proti ní i Smart vypadá jako obludně velké auto. Přitom uvezou stejný počet cestujících. Isetta vypadá z boku jako vajíčko, zepředu jako smějící se obličej malého dítěte, kdy dveře tvoří úsměv, světlomety oči a blinkry na bocích potom uši. Ten, kdo ji navrhoval, musel být hodně hravý člověk. 

To auto je prostě boží, zábavné a srandovní. Během okamžiku vám na tváři vykouzlí rohlík přes celý obličej, a to se na něj jen díváte. Jenže když Isettu začnete detailně okukovat, zjistíte, že je extrémně chytře vymyšleným automobilem na poskakování po vesnicích nebo městech. 

Fakt je tohle bavorák! Foto: Daniel Martinek
Fakt je tohle bavorák! Foto: Daniel Martinek

Iso Isetta
První mikroauto Isetta vzniklo v Itálii pod značkou ISO. Italský výrobce následně prodal licenci dalším značkám a Isetta se vyráběla hned v sedmi zemích v různých provedeních. Největší úspěch měla pod značkou BMW. 

Mnohem chytřejší, než vypadá

Nepřestává mě fascinovat systém otevírání předních dveří, skrze které se do auta nastupuje a na kterých je přidělaná přístrojová deska včetně celého sloupku řízení. Vše je řešeno přes jediný kloub ve spodní části. Nastupování je tak extrémně snadné. To samé platí o výhledu ven. Bohaté prosklení spolu s miniaturními sloupky zajišťuje dokonalý výhled z auta. Zrcátka ani nepotřebujete. Stačí jen mírně pootočit hlavu, a vidíte i za sebe. Na pohodlnou lavici se bez problémů vejdou dva dospělí. Za ní je vcelku velký odkládací prostor na zavazadla nebo nákupy. A kdyby bylo potřeba více zavazadlového prostoru, stačilo dokoupit doplňkový držák na zadní část a k tomu piknikový košíček. BMW Isetta v sobě navíc skrývá tajemství dva v jednom. Nad hlavou totiž máte miniaturní plátěnou střechu, kterou můžete jednoduchým způsobem odjistit a posunout vzad. Za pár vteřin máte z Isetty miniroadster.

Spíš flusačka než vejfuk. Foto: Daniel Martinek
Spíš flusačka než vejfuk. Foto: Daniel Martinek

Minimalismus, ale bez dnešního pozérství

Uvnitř se všechno podřídilo minimalismu a jednoduchosti. Kolem volantu jsou rozmístěny veškeré ovládací prvky. Na podlaze jsou kolem tyče řízení tři miniaturní pedály, před volantem strohá přístrojovka s jedním minipřístrojem, dvěma páčkami i spínací skříňkou, po levé ruce pak máte řazení. A to je všechno. Nic víc. Jo, zapomněl jsem na volant, který je překvapivě dost velký ve srovnání se zbytkem auta. 

Otočené řazení bylo největším problémem. Foto: Daniel Martinek
Otočené řazení bylo největším problémem. Foto: Daniel Martinek

Není to zas tak easy

Hned na začátku jsem byl lidmi z BMW Classic upozorněn, že největším problémem bude řazení. Spojka funguje jako vypínač on/off, a navíc je řadička na druhé straně, než jsme zvyklí. To by ještě nebyl tak velký problém, protože jsem měl možnost řídit anglická auta s řízením vpravo. Jenže tady je k tomu ještě otočená kulisa, kdy jedničku a dvojku máte u nohy a trojku se čtyřkou řadíte směrem od sebe. Problémem se tak může stát podřazování ze čtyřky na trojku. 

Třináct hbitých koníků

Zajímalo mě, jak bude vypadat jízda v autě, které má 13 koní. Přesně tolika se chlubí novější verze 300. Přeci jen jsme zvyklí na úplně jiné výkony a 13 koní působí vyloženě směšně. Stejně jako dvě uzoučké trubičky, které mají být výfukem. Isetta připravená v BMW naskočila během okamžiku. Trošku nezvyklý byl chod volnoběhu, který mě neustále provokoval přidávat plyn. Vypadalo to, že motor každou chvíli zase chcípne. Skoro se mi chtělo říct, že běžel na hranici sta otáček. 

Řidič v Isettě vypadá vyloženě srandovně, ale má na svět kolem krásný výhled. Foto: Daniel Martinek
Řidič v Isettě vypadá vyloženě srandovně, ale má na svět kolem krásný výhled. Foto: Daniel Martinek

Tak teď to rozjedu

Zařadil jsem jedničku a pomalu začal pouštět spojku. Pedály byly maličkaté, takže nebylo jednoduché na nich udržet boty. Poskočil jsem. Připomněl jsem si tvrdé závodní spojky. Žádný prokluz, jen okamžitý záběr. Ale rozjel jsem se napoprvé. Otáčky jsem řešil po uchu, ale mohu říci, že do čtyřiceti kilometrů v hodině je to opravdu srandovně pomalé auto. Především na křižovatkách to bylo znát, když ostatní ze semaforu vystřelili a já se plazil jako šnek. Asi ve dvaceti jsem řadil dvojku, ve čtyřiceti trojku a před šedesátkou jsem tam dostal čtyřku. Od zhruba padesáti už to bylo v pohodě. To už Isetta vyloženě „letěla“ jako splašená. Její maximálka je 85 km/h a dostal jsem se na ni relativně v pohodě. Nicméně bylo potřeba si hlídat brzdy i zatáčky. I oproti motoru byly brzdy vyloženě slabé. Bylo potřeba hodně předvídat. Úsměvné bylo, jak se na závěr brzdění auto mírně zvedlo. V zatáčkách to také nebyl žádný med. Ani mi nepřišlo, že by se Isetta snažila tlumit nerovnosti. Spíše poskakovala a já se snažil prostě jen držet volantu.

Z PRCKŮ JSEM VYROSTL, CHCI SUV:

Hyundai Santa Fe 2.2 tdi 4×4

600 000Kč Chci vědět víc!

Automobil

165 000Kč Chci vědět víc!

Všichni milují veterány

Asi prvních dvacet kilometrů jsem si musel hlídat podřažovaní, ale následně jsem se do ovládání vžil a začal jsem si jízdu užívat. Pravou ruku jsem vyhodil na opěradlo předního sedadla a sledoval jsem obdivné pohledy ostatních řidičů, kteří byli pozitivně šokováni z toho, co to vidí na silnici. Všichni se smáli, většina z nich si na mě ukazovala a následně zvedala pověstný palec nahoru. Tohle auto není rychlé, není výkonné a není snad ani nejhezčí, ale rozhodně rozdává největší radost všude na silnicích a ulicích, kde se zrovna pohybujete. V průběhu ježdění jsem si zároveň začal uvědomovat, jak skvěle vymyšlené auto to bylo. Praktické, snadno ovladatelné, s vynikající užitnou hodnotou. V padesátých letech byla většina lidí ráda za to, že mohou mít nějaké auto, a tohle splňovalo všechno, co bylo potřeba. Jednu věc bych v Isettě ale opravdu zažít nechtěl. Nehodu!

Pošlete to dál


STAHUJ APLIKACI LETGO

# #
Jakub Rejlek
Magor do rychlého přesouvání sem a tam. Zakladatel skvělého časopisu Faster Magazine a pořadu Garáž. Znáte z TV.